Rady a tipy

1. Udělejte si během dne skutečnou pauzu

Pauza není přepnutí z počítače na telefon.

Stačí na několik minut vstát od stolu, dojít si pro vodu, projít se nebo se podívat z okna místo na další obrazovku.

Zkuste jednoduché pravidlo:

Každých 60–90 minut alespoň na několik minut změnit prostředí nebo činnost.

Nemusíte kvůli tomu dělat dvacetiminutovou meditaci uprostřed kanceláře. I krátké přerušení pracovního tempa může být příjemným způsobem, jak během dne trochu zpomalit.

2. Neřešte únavu automaticky další kávou

Ranní káva může být příjemný rituál.

Problém nastává ve chvíli, kdy se z jedné kávy stanou během náročného dne tři nebo čtyři a poslední přichází pozdě odpoledne.

Když kolem 14. nebo 15. hodiny přijde útlum, zkuste nejdříve:

napít se → najíst se → na chvíli vstát → projít se → teprve potom řešit další kávu.

Únava totiž nemusí automaticky znamenat, že potřebujete více kofeinu.

3. Vytvořte si „konec pracovního dne“

Jednou z nejtěžších věcí není práci dokončit. Je těžké ji přestat řešit.

Pokud ještě večer kontrolujete e-mail, přemýšlíte nad zítřejším úkolem nebo reagujete na pracovní zprávy, hranice mezi prací a odpočinkem postupně mizí.

Pomoci může jednoduchý závěrečný rituál:

1. napište si tři hlavní úkoly na další den,
2. zavřete pracovní aplikace,
3. ukliďte pracovní stůl,
4. dejte si krátkou procházku nebo jinou činnost, která oddělí práci od večera.

Mozek tak nemusí celý večer držet v hlavě seznam toho, co vás čeká zítra.

4. V náročném období myslete také na každodenní rutinu

Když máme hodně práce, většinou jako první mizí právě věci, které nám pomáhají udržovat pravidelný režim.

Pohyb se odloží. Oběd se sní u počítače. Večer ještě „rychle“ odpovíme na několik e-mailů. A spát jdeme později, než jsme chtěli.

Právě v náročných týdnech ale může být užitečné držet se několika jednoduchých bodů: pravidelně jíst, pít, během dne se alespoň trochu hýbat a vytvořit si večer prostor na zklidnění.

A součástí podobné rutiny mohou být také vhodně zvolené doplňky stravy.

Ašvaganda jako součást rutiny v náročném období

Ašvaganda patří mezi tradičně používané rostliny a mnoho lidí ji zařazuje právě v obdobích zvýšené pracovní zátěže.

Herbyway Ašvaganda kombinuje:

🌿 800 mg extraktu z ašvagandy v denní dávce
🧠 L-theanin
🌱 piperin

Důležité je ale nepřemýšlet o ní jako o něčem, co má „zachránit“ jeden extrémně náročný den. Mnohem větší smysl dává zařadit ji jako pravidelnou součást každodenního režimu.

→ PROHLÉDNOUT AŠVAGANDU HERBYWAY

Nemusíte zpomalit celý život

Pokud máte náročnou práci, cílem pravděpodobně není odstranit všechny povinnosti.

Mnohem realističtější je naučit se během dne vytvářet malé momenty, kdy pracovní tempo na chvíli přerušíte.

Začněte třeba třemi věcmi:

1. Jednou denně pracujte alespoň 30 minut bez vyrušení.
2. Dejte si během pracovního dne skutečnou pauzu bez obrazovky.
3. Vytvořte si jasný rituál, kterým práci večer ukončíte.

1. Vraťte jídlu pravidelnost

Kofein a adaptogeny nejsou konkurenti. Každý pracuje trochu jiným směrem. Kofein působí především na centrální nervový systém a pomáhá zvyšovat bdělost. Jedním z mechanismů je blokování adenosinových receptorů – tedy receptorů spojených s pocitem únavy.

Adaptogeny jsou zajímavé z jiného důvodu. Výzkum se u nich zaměřuje především na to, jak organismus reaguje na stres a různé formy zátěže. Jedna složka tedy přináší známý efekt kávy, druhá přidává úplně jiný koncept – podporu schopnosti organismu vyrovnávat se se zátěží.

A právě v tom spočívá hlavní myšlenka adaptogenního nápoje.

2. Protože nejste unavení jen proto, že je ráno

Představte si běžný pracovní den.

Ráno schůzka. Dopoledne několik hodin soustředění, telefonáty, termíny. Odpoledne další rozhodování. Večer ještě sport, děti nebo domácnost.

To není pouze otázka energie. Je to kombinace fyzické, psychické a informační zátěže.

A právě proto se dnes o adaptogenech nemluví pouze v souvislosti s únavou. Výzkum se zabývá jejich potenciální rolí při stresu, kognitivní výkonnosti, únavě nebo fyzické zátěži.

To neznamená, že po jednom šálku zvládnete osm hodin práce bez přestávky. Některé adaptogeny jsou zajímavé právě proto, že se jejich účinek zkoumá v situacích, kdy organismus čelí zvýšené zátěži.

3. Šest různých adaptogenů. Šest různých příběhů

Adaptogen není jedna konkrétní látka. Je to široká skupina rostlin a hub s velmi rozdílným složením.

A právě proto je zajímavé podívat se, co se skrývá v šálku adaptogenní kávy.

V našem kávovém nápoji máme kombinaci šesti extraktů:

Reishi, Čaga, Cordyceps, rozchodnice růžová, ženšen pravý a eleuterokok.

Reishi neboli lesklokorka lesklá patří mezi medicinální houby. Obsahuje například polysacharidy a triterpenoidy, které jsou předmětem intenzivního výzkumu. 

4. Forma je důležitější, než se na první pohled zdá

Tady se dostáváme k detailu, který většina lidí přehlíží.

Na etiketě může být napsáno například „Reishi“. Ale samotné slovo vám ještě neřekne, kolik aktivních látek skutečně dostáváte.

Rozdíl může být mezi obyčejným práškem z rozemleté houby a koncentrovaným extraktem.

U medicinálních hub se navíc často řeší způsob extrakce. Některé jejich významné složky nejsou jednoduše dostupné pouze rozemletím suroviny. Proto je při hodnocení podobného produktu dobré dívat se nejen na seznam ingrediencí, ale také na to, zda jde o prášek, nebo extrakt, jaký je poměr koncentrace, na množství jednotlivých složek, doporučenou denní dávku a celkové složení výrobku.

„Obsahuje Reishi“ samo o sobě není dostatečná informace.

5. Adaptogen není další stimulant

Tohle je důležité si ujasnit.

Pokud od adaptogenní kávy očekáváte stejný pocit jako po dvojitém espressu, pravděpodobně očekáváte něco, co není jejím hlavním smyslem.

Adaptogeny nejsou silnější kofein. A právě proto je zajímavé jejich spojení s kávou. Káva poskytuje kofeinový základ, zatímco adaptogenní složky představují zcela jinou kategorii bioaktivních látek.

To je také důvod, proč není vhodné adaptogenní kávu vnímat jako energy drink v prášku.

6. Protože největší problém doplňků stravy bývá paradoxně jednoduchý: zapomeneme na ně

Máte doma několik doplňků? Možná znáte ten scénář. Ráno něco na doplnění vitamínů, potom další kapsle, něco před cvičením, něco večer.

A po několika týdnech zjistíte, že jste polovinu z nich začali vynechávat.

U každodenního rituálu je situace jiná. Kávu si pravděpodobně nemusíte připomínat. A právě proto je zajímavé spojit funkční ingredience s něčím, co už je přirozenou součástí dne.

7. Protože můžete změnit to, co děláte automaticky

A možná je to ze všech důvodů ten nejlepší.

Nemusíte přestat pít kávu. Nemusíte se vzdát svého ranního rituálu. Nemusíte si začít připravovat zelené smoothie plné ingrediencí, jejichž názvy si sotva zapamatujete.

Stačí změnit obsah šálku. Adaptogenní káva je zajímavá právě proto, že bere něco velmi známého a přidává k tomu něco nového.

Kávu už znáte. Adaptogeny možná ještě ne. A právě jejich kombinace vytváří nápoj, který není jen o tom, že vám dodá energii.

1. Vraťte jídlu pravidelnost

Na dovolené je snadné snídat v jedenáct, oběd vynechat a večer vše dohnat u grilu.

S návratem do běžného režimu zkuste postupně vrátit pravidelnější hlavní jídla. Tělu prospěje předvídatelnost a vy se snáze vyhnete večernímu přejídání.

2. Myslete na dostatek tekutin a minerálních látek

Během horkých dní ztrácíme pocením nejen vodu, ale také minerální látky.

Jedním z nich je hořčík, který přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a podporuje normální činnost svalů i nervové soustavy.

Po aktivním létě proto stojí za to zaměřit se nejen na pitný režim, ale také na doplnění minerálů.

3. Dopřejte pozornost trávení

Grilovaná jídla, sladkosti, alkohol i nepravidelná strava mohou během léta znamenat pro trávení větší zátěž.

Po létě proto na talíř vraťte více zeleniny, ovoce, vlákniny a méně průmyslově zpracovaných potravin.

Nemusíte měnit všechno najednou. Začněte třeba tím, že k hlavnímu jídlu přidáte porci zeleniny.

4. Nezapomínejte na játra

Játra se každý den podílejí na celé řadě důležitých procesů v našem organismu.

Pokud bylo léto bohaté na grilování, vydatnější jídla nebo alkohol, právě konec prázdnin je dobrým momentem začít o jejich kondici více pečovat.

Mezi tradičně využívané byliny patří například ostropestřec mariánský.

5. Vraťte do dne pravidelný pohyb

Nemusíte okamžitě běžet do posilovny.

Po létě bohatě stačí rychlejší procházka, kolo, plavání nebo krátké domácí cvičení. Důležitější než intenzita je v prvních týdnech pravidelnost.

Začněte třeba 20–30 minutami pohybu denně.

6. Srovnejte spánkový režim

 Dlouhé letní večery často znamenají pozdější usínání. Návrat k dřívějšímu vstávání potom může být náročný.

Zkuste proto čas usínání posouvat postupně. Pomoci může také omezení telefonu před spaním, vyvětraná ložnice a pravidelný večerní rituál.

Kvalitní odpočinek je totiž jedním ze základů energie během následujícího dne.

7. Nechtějte všechno změnit za jeden den

Možná nejdůležitější bod ze všech.

Po létě není potřeba přejít ze dne na den na „dokonalý režim“. Vyberte si dvě nebo tři změny, které jsou pro vás realistické, a začněte právě s nimi.

Například:

• pravidelněji pít,
• každý den se 30 minut projít,
• přidat více zeleniny,
• začít chodit spát o půl hodiny dříve,
• doplnit minerální látky a další živiny, které ve stravě chybí.

1. Chodíte na slunce bez ochrany

Na ochranu pokožky před sluncem myslíme poměrně často. U vlasů na ni ale snadno zapomínáme. Přitom i vlasy jsou v létě vystavené UV záření, které může přispívat k vysušování vlasového vlákna, ztrátě lesku a celkově křehčímu vzhledu.

Nejjednodušší ochranou je pokrývka hlavy. Klobouk, kšiltovka nebo šátek pomohou chránit nejen vlasy, ale i pokožku hlavy, která může být na slunce citlivá.

Tip: Pokud trávíte venku delší čas, noste pokrývku hlavy pravidelně – hlavně přes poledne a odpoledne, kdy bývá slunce nejsilnější.

2. Chodíte do bazénu se suchými vlasy

Možná to vypadá jako detail, ale suché vlasy před koupáním fungují trochu jako houba. Snadněji nasají vodu z bazénu, která obsahuje chlor. Ten může vlasy vysušovat a zanechávat je hrubší na dotek.

Jednoduché řešení? Před vstupem do bazénu si vlasy namočte čistou vodou. Vlasové vlákno se nasytí a nenasaje tolik chlorované vody.

Tip: Po namočení můžete do délek nanést i malé množství kondicionéru nebo ochranné vlasové péče, pokud ji používáte.

3. Po koupání vlasy neoplachujete

Po koupání v bazénu nebo v moři často vlasy jen necháme uschnout. Jenže chlor i mořská sůl mohou vlasy vysušovat a zanechávat je bez lesku. Pokud se tento postup opakuje každý den, vlasy mohou být postupně křehčí a náchylnější k lámání.

Proto je dobré vlasy po koupání co nejdříve opláchnout čistou vodou. Nemusíte je pokaždé hned mýt šamponem, ale oplach pomůže odstranit zbytky chloru, soli i potu.

Tip: Na dovolenou si přibalte malý hydratační kondicionér nebo masku, kterou použijete alespoň několikrát týdně.

4. V létě myjete vlasy častěji, ale méně o ně pečujete

V horku se více potíme, častěji sportujeme a koupeme se. Je proto přirozené, že vlasy myjeme častěji než během roku. Problém ale nastává ve chvíli, kdy častější mytí není doplněné dostatečnou péčí.

Šampon odstraňuje nečistoty, pot a zbytky stylingu, ale zároveň může při častém používání zbavovat vlasy jejich přirozené ochrany. Proto je v létě důležité nezapomínat na kondicionér, hydratační masku nebo bezoplachovou péči.

Tip: Zaměřte se hlavně na délky a konečky. Právě ty bývají v létě nejvíce suché a náchylné k poškození.

5. Soustředíte se jen na péči zvenku

Krásné vlasy nejsou jen otázkou šamponu, kondicionéru nebo masky. Vlasy jsou tvořeny především bílkovinami a pro svůj normální stav potřebují také dostatek živin.

Proto má smysl myslet nejen na vnější péči, ale i na výživu zevnitř. Vyvážený jídelníček, dostatek bílkovin, pitný režim a vhodně zvolená doplňková péče mohou být v létě důležitou součástí vlasové rutiny. 

1. Nepřestávejte používat svaly

S přibývajícím věkem je stále důležitější zůstat v pohybu. Nejde přitom pouze o sportovní výkon nebo vyrýsovanou postavu. Dostatek pohybu pomáhá zachovat sílu, stabilitu a schopnost zvládat běžné každodenní činnosti bez zbytečné únavy.

Nemusíte trávit několik večerů týdně v posilovně. Začněte jednoduše:

• projděte se svižným tempem alespoň 20 až 30 minut,
• několikrát týdně zařaďte dřepy, kliky o stůl nebo cviky s vlastní vahou,
• místo výtahu použijte schody,
• během pracovního dne se pravidelně protáhněte.

Důležitější než jednorázový náročný trénink je pravidelnost. Lepší je kratší pohyb několikrát týdně než velké předsevzetí, které po pár dnech skončí.

2. Dopřejte tělu dostatek stavebního materiálu

Mnoho mužů řeší jídlo podle toho, jak zrovna vyjde čas. Ráno pečivo nebo rychlá káva, oběd za pochodu a večer snaha dohnat hlad velkou porcí. Takový režim ale nemusí tělu poskytovat dostatek živin potřebných pro běžné fungování a regeneraci.

Zaměřte se zejména na dostatek bílkovin. Ty se vyplatí zařadit do každého hlavního jídla. Nemusí jít pouze o maso. Vhodným zdrojem mohou být také vejce, ryby, kvalitní mléčné výrobky, luštěniny nebo tofu.

Praktické pravidlo je jednoduché: při každém hlavním jídle si položte otázku, zda na talíři máte také zdroj bílkovin. 

3. Neřešte každou únavu další kávou

Káva může být příjemnou součástí dne. Pokud ale potřebujete další šálek pokaždé, když vám po obědě dochází energie, stojí za to zamyslet se nad příčinou.

Únava může souviset s nepravidelným režimem, nedostatkem kvalitního spánku, příliš dlouhým sezením, pracovním vypětím nebo minimálním prostorem pro regeneraci.

Zkuste místo další kávy nejprve:

• krátkou procházku na čerstvém vzduchu,
• sklenici vody,
• několik minut protažení,
• pravidelnější čas usínání,
• omezení pracovních e-mailů a obrazovek těsně před spaním.

Nejde o to podat každý den maximální výkon. Dlouhodobě je důležitější vytvořit si režim, ve kterém tělo dostává příležitost průběžně doplňovat energii.

4. Nepřehlížejte varovné signály

Vyšší krevní tlak, rostoucí obvod pasu nebo dlouhodobá únava zpravidla nepřicházejí ze dne na den. Právě proto je snadné si na ně postupně zvyknout a začít je považovat za běžnou součást věku.

Pravidelné preventivní prohlídky ale mohou pomoci zachytit případné potíže dříve, než začnou výrazně ovlivňovat každodenní život.

Pozornost zbystřete zejména v případě, že únava trvá delší dobu, výrazně se zhoršuje nebo se k ní přidávají další obtíže. V takové situaci je vhodné poradit se s lékařem a nehledat řešení pouze v další dávce kofeinu nebo v doplňcích stravy.

5. Myslete na živiny, které mohou v jídelníčku chybět

Základem zůstává pestrá strava, pravidelný pohyb, dostatek tekutin a kvalitní spánek. V náročnějších obdobích se ale může hodit také vhodně zvolený doplněk stravy, který snadno zapadne do běžného režimu

1. Ochlaďte ložnici ještě před spaním

Nečekejte až na chvíli, kdy si lehnete do postele. Přes den zatáhněte žaluzie nebo závěsy a místnost vyvětrejte až ve chvíli, kdy se venkovní vzduch ochladí.

Pokud používáte ventilátor, nemusí mířit přímo na postel. Příjemnější bývá, když pouze pomáhá rozproudit vzduch v místnosti.

2. Vlažná sprcha je lepší než ledová

Ledová sprcha může působit lákavě, tělo ale někdy reaguje opačně a začne se znovu zahřívat. Před spaním je obvykle vhodnější krátká vlažná sprcha, která pomůže tělu postupně snížit teplotu a naladit se na odpočinek.

3. Nezapomínejte na pitný režim během celého dne

Dohánět pití těsně před spaním nebývá ideální. Velké množství tekutin večer může vést k častějšímu nočnímu probouzení.

Lepší je pít průběžně během dne a večer už tekutiny pouze doplňovat podle potřeby. Při větším pocení je vhodné myslet také na doplnění minerálních látek.

4. Zařaďte magnesium do večerní rutiny

Hořčík přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání, k normální činnosti svalů a k normální psychické činnosti. Během horkých dnů, kdy se více potíme, proto dává smysl věnovat jeho příjmu větší pozornost.

Magnesium můžete zařadit jako součást jednoduchého večerního rituálu: připravit si nápoj, na chvíli odložit telefon a dopřát si několik minut klidu bez dalších podnětů.

Nejde o složitou rutinu. Důležitá je pravidelnost a signál pro tělo, že den pomalu končí.

5. Zpomalte alespoň 30 minut před spaním

Po celém dni bývá lákavé ještě rychle odpovědět na e-maily, projít sociální sítě nebo pustit další díl seriálu. Mozek ale potom zůstává déle v aktivním režimu.

Zkuste si poslední půlhodinu před spaním co nejvíce zjednodušit: ztlumte světla, omezte obrazovky a zvolte klidnější aktivitu. Pomoci může čtení, lehké protažení nebo krátká večerní procházka.

6. Dopřejte si lehčí večeři

Těžká jídla, alkohol nebo velké množství cukru mohou večerní nepohodu ještě zhoršit. Během horkých dnů bývá příjemnější lehčí večeře s dostatkem času na trávení před ulehnutím.

Proč při hubnutí tak často přichází hlad a chutě

Pocit hladu není problém sám o sobě. Je to přirozený signál těla. Potíž nastává ve chvíli, kdy se hlad objevuje příliš často, je intenzivní nebo vede ke ztrátě kontroly nad jídlem.

Velmi často za tím stojí kombinace několika faktorů:

• příliš malé porce během dne,
• nedostatek bílkovin a vlákniny,
• velké výkyvy krevního cukru,
• málo spánku,
• stres a psychické vyčerpání,
• dlouhé pauzy mezi jídly.

Typický scénář vypadá nenápadně: sladká snídaně, lehký oběd „jen něco malého“, odpolední káva a večer silná chuť na rychlou energii. Tělo se pouze snaží dohnat to, co mu během dne chybělo.

Důležité je pochopit, že organismus není kalkulačka. Nestačí jen „jíst méně“. Tělo potřebuje pravidelný přísun energie, dostatek živin a stabilnější režim. Jinak začne šetřit energií a zvyšovat chutě na kaloricky bohaté potraviny.

Největší chyba: příliš striktní omezení

Mnoho lidí začne hubnout stylem „ode zítřka přísná dieta“. Vynechá snídani, výrazně zmenší porce a zakáže si oblíbená jídla. Krátkodobě může váha opravdu klesnout, ale dlouhodobě bývá takový přístup obtížně udržitelný.

Příliš velký kalorický deficit totiž často vede k:

• větším chutím na sladké,
• únavě,
• horší koncentraci,
• poklesu výkonu,
• večernímu přejídání,
• ztrátě motivace.

Mnohem lépe fungují menší, ale dlouhodobě zvládnutelné změny. Tělo nepotřebuje šok, ale stabilnější podmínky.

1. Bílkoviny jako základ sytosti

Bílkoviny patří mezi sytící živiny. Zároveň pomáhají udržovat svalovou hmotu, což je důležité i během redukce hmotnosti.

Mezi vhodné zdroje patří například:

• maso, ryby, vejce, kvalitní jogurt nebo cottage, tofu nebo tempeh, luštěniny.

Ideální je zařadit zdroj bílkovin do každého hlavního jídla.

2. Zelenina a vláknina pomáhají regulovat hlad

Zelenina dodává objem, vlákninu a pomáhá zpomalit trávení. Díky tomu nepřichází hlad tak rychle po jídle. Pravidlem by mělo být, že zelenina tvoří polovinu talíře. 

3. Přílohy nemusí být nepřítel

Mnoho diet staví sacharidy do role problému. Jenže kvalitní přílohy mohou naopak pomoci stabilizovat energii i chuť k jídlu.

Dobře fungují například:

• brambory, rýže, ovesné vločky, celozrnné pečivo, pohanka, quinoa.

Rozdíl bývá hlavně v množství a celkovém složení jídla.

4. Tuky mají své místo

Zdravé tuky pomáhají se sytostí i vstřebáváním některých vitamínů. 

Vhodné zdroje jsou například:

• olivový olej, avokádo, ořechy, semínka, tučné ryby.

Proč psychika ovlivňuje hubnutí

Hubnutí není jen otázka kalorií. Velkou roli hraje také psychika, stres a nastavení hlavy.

Pokud si člověk zakáže všechna oblíbená jídla, začne na ně často myslet ještě víc. Přísná pravidla pak vytváří pocit selhání při každém „porušení“, což často vede k cyklu:

omezení → silné chutě → přejedení → výčitky → další omezení.

Dlouhodobě udržitelnější bývá flexibilnější přístup. Místo dokonalosti funguje lépe rovnováha. I sladké nebo oblíbené jídlo může mít v jídelníčku místo, pokud netvoří jeho základ.

Nejčastější chyba: příliš velké škrty

Mnoho lidí začne hubnout tím, že vynechá snídani, zmenší oběd a večeři nahradí „něčím lehkým“. Jenže příliš malý příjem přes den často vede k tomu, že večer tělo žádá rychlou energii. A právě tehdy přichází chuť na sladké, chipsy nebo velké porce.

Lepší je ubrat jemně. Místo drastického omezení zkuste nejdřív vyměnit část vysoce kalorických potravin za sytější varianty. Přidejte zeleninu, hlídejte pitný režim a nevynechávejte bílkoviny. Hubnutí bez hladu není o tom jíst co nejméně, ale jíst chytřeji.

Malé návyky, které dělají velký rozdíl

Při hubnutí pomáhá pravidelnost. Nemusí být dokonalá, ale tělo ocení, když má během dne základní rytmus. Zkuste si připravit alespoň jedno jídlo dopředu, mít po ruce zdravější svačinu a nepít většinu denní energie ve slazených nápojích.

Dobře fungují i malé změny:

• začít den sklenicí vody a snídaní s bílkovinou,
• ke každému obědu přidat zeleninu,
• sladké si dát vědomě po jídle, ne místo jídla,
• chodit denně alespoň krátkou svižnější procházku,
• dopřát si dostatek spánku, protože únava zvyšuje chutě.

Nejde o revoluci. Jde o opakování drobných kroků, které se časem stanou běžnou součástí dne.

Hubnutí, které vydrží

Nejlepší plán není ten nejpřísnější. Je to ten, který zvládnete opakovat i ve dnech, kdy nemáte čas, náladu nebo dokonalé podmínky. Dejte si normální jídlo, přidejte bílkoviny, zeleninu a pitný režim. Hýbejte se tak, aby vás to dlouhodobě neodradilo. A doplňky berte jako podporu rutiny, ne jako náhradu jídelníčku.

Hubnutí bez hladu je možné. Když tělu dáte dostatek živin, stabilnější režim a trochu času, často začne spolupracovat mnohem lépe než při drastických dietách. 

1. Vlasy reagují se zpožděním 

Jedna z věcí, kterou lidé často neřeší, je časový posun. Vlasy většinou nereagují na to, co se stalo včera, ale na to, co tělo prožívalo před několika týdny až měsíci.

Po náročnější zimě, období stresu, viróze, horším spánku nebo nepravidelném jídle se může větší množství vlasů přesunout do klidové fáze. Teprve později začnou vypadávat, takže na jaře můžete vidět důsledek toho, co se odehrálo už v zimě. U telogenního efluvia se zvýšené padání vlasů typicky objevuje zhruba 2 až 4 měsíce po spouštěči.

To je zároveň důvod, proč není dobré panikařit po týdnu. Vlasy mají svůj cyklus a potřebují čas.

2. Jarní režim často není tak zdravý, jak si myslíme

Na jaře máme chuť „začít znovu“. Lehčí jídlo, víc pohybu, méně těžkých pokrmů. To může být skvělé, ale někdy se z toho stane příliš rychlý restart. Méně bílkovin, jednostranný jídelníček, nízký příjem energie nebo dlouhodobě chybějící minerály se mohou podepsat i na kvalitě vlasů.

Vlasy nejsou pro tělo životně nezbytné. Když organismus řeší únavu, stres nebo nedostatek některých živin, vlasová krása obvykle není na prvním místě.

Pro běžnou péči o vlasy se proto vyplatí zaměřit hlavně na:

• dostatek bílkovin v jídelníčku,
• pravidelný spánek a omezení dlouhodobého stresu,
• šetrné mytí, méně tepla a méně mechanického tahání,
• doplnění živin, které souvisí s normálním stavem vlasů.

Důležitou roli zde mohou hrát například biotin a selen. Biotin přispívá k udržení normálního stavu vlasů a selen přispívá k udržení normálního stavu vlasů a nehtů. Právě na těchto bezpečně formulovaných benefitech staví doplněk Super Hair od Herbyway.

3. Stres se netváří jako stres

 Třetí důvod bývá nejméně nápadný. Stres si často představujeme jako dramatické období, ale tělo vnímá i dlouhodobé pracovní tempo, málo odpočinku, špatný spánek nebo neustálé přepínání mezi povinnostmi.

Nadměrné padání vlasů může být spojeno s fyzickým nebo psychickým stresem, ale také s nemocí, rychlým úbytkem hmotnosti, hormonálními změnami nebo poruchami štítné žlázy. Pokud padání vlasů trvá dlouho, tvoří se lysá místa, vlasová pokožka svědí, bolí nebo se přidávají další potíže, je vhodné obrátit se na lékaře či dermatologa.

Vysvětlení problému

Mozek i nervová soustava pracují nepřetržitě. Aby vše fungovalo hladce, potřebuje organismus dostatek živin, spánku a regenerace. Hořčík se přitom podílí na celé řadě procesů, které s duševní výkonností souvisejí. Přispívá k normální činnosti nervové soustavy, psychické činnosti a také ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Když jeho příjem není dostatečný, může se to projevit různě. Někdo cítí větší podrážděnost, jiný hůř usíná, další má problém soustředit se na běžné úkoly nebo si během dne připadá bez energie. Tyto projevy spolu často souvisejí. Když člověk špatně spí, bývá unavenější. Když je unavenější, hůř se soustředí. A když je dlouhodobě ve stresu, může spotřeba hořčíku ještě růst. 

Proč problém vzniká

Nedostatek hořčíku nemusí vzniknout ze dne na den. Často jde o souběh více faktorů. Velkou roli hraje stres, nepravidelný režim, vyšší psychická zátěž, málo kvalitního spánku i strava, která neobsahuje dostatek přirozených zdrojů hořčíku.

Svou roli může sehrát i to, jakou formu hořčíku člověk přijímá. Ne všechny formy mají stejnou využitelnost pro organismus. Proto se někdy stává, že člověk hořčík sice užívá, ale výsledek není takový, jaký čekal. Důležitá je pravidelnost, vhodná forma i celkové nastavení denního režimu.

Praktické tipy 

Co můžete udělat už dnes:

• dbejte na pravidelný pitný režim
• zkuste omezit večerní přetížení mobilem a počítačem
• dopřejte si během dne krátké pauzy bez stresu
• zařaďte do jídelníčku přirozené zdroje hořčíku
• vybírejte doplňky s dobře vstřebatelnou formou

Právě kombinace malých kroků bývá dlouhodobě nejúčinnější. Když se zlepší spánek a sníží únava, často se přirozeně zlepší i soustředění, psychická pohoda a výkon během dne.

Závěr

Hořčík není jen minerál na svaly. Jeho role zasahuje i do toho, jak funguje náš mozek, jak zvládáme stres, jak se soustředíme a jak kvalitně odpočíváme. Pokud na sobě v poslední době pozorujete únavu, neklid, horší koncentraci nebo častější křeče, může být dobré zaměřit se právě tímto směrem.

Játra nebolí. A právě v tom je háček

Zimní období s sebou často přináší změny, které se na těle postupně projeví:

Když Vás bolí záda nebo koleno, víte to hned.

Podílejí se na zpracování živin, metabolismu tuků, hormonální rovnováze i přirozených očistných procesech organismu.

Když jsou dlouhodobě pod tlakem, nemusí se to projevit bolestí, ale spíš nenápadně:

• dlouhodobou únavou,
• těžkostí po jídle,
• pocitem zpomalení,
• horším soustředěním,
• nižší energií během dne.

Přetížená játra nejsou jen problém „nezdravého života“ 

To je častý omyl.

Nejde jen o alkohol nebo extrémy. Játra může zatěžovat i běžný moderní režim: 

• těžká a průmyslově zpracovaná jídla,
• nepravidelné stravování,
• přemíra cukru,
• stres,
• minimum pohybu,
• časté užívání léků,
• dlouhodobé přetížení organismu.

Navenek člověk funguje. Chodí do práce, zvládá povinnosti, nějak jede dál. Jen se necítí opravdu dobře. A právě to je moment, kdy se únava stává „novým normálem“.

Jenže normální není být vyčerpaný každý den.

Když nechcete jen další kávu 

Právě proto se lidé často obracejí k bylinám, které jsou tradičně spojované s péčí o játra. Mezi nejznámější patří ostropestřec mariánský, který je oblíbený pro podporu normální funkce jater.

A zajímavou kombinací je právě spojení ostropestřce a právenky latnaté.

Nejde o rychlý „nakopávač“ na hodinu.

Jde o smysluplnější cestu pro chvíle, kdy máte pocit, že Vaše tělo potřebuje podporu, ne jen další stimul.

Náš tip:

Herbyway tip na závěr

Jestli na sobě vnímáte dlouhodobou únavu, těžkost po jídle nebo pocit, že Vaše tělo nejede naplno, může být dobrý čas zaměřit se i na podporu jater.