Kamila Vršťalová, Strana 2

Energetické nápoje mohou být v určitých situacích lákavé kvůli rychlému nárůstu energie a pozornosti, ale jejich pravidelná nebo nadměrná konzumace s sebou nese několik zdravotních rizik.

Tradiční energetické nápoje často obsahují vysoké množství kofeinu a cukru, hrozí riziko vzniku závislosti a jsou zcela nevhodné pro děti, těhotné a kojící ženy a lidi s kardiovaskulárním onemocněním. Podle Státního zdravotního ústavu může nadměrná konzumace těchto nápojů vést k poruchám spánku, úzkosti, podrážděnosti a v krajních případech i k srdečním problémům, a to především u dětí a dospívajících. 

Studie publikovaná na ResearchGate upozorňuje na rizika spojená s kombinací kofeinu a dalších stimulantů, jako je taurin, které mohou zvyšovat srdeční frekvenci a krevní tlak, což může následně vést k dehydrataci a dalším zdravotním komplikacím. 

Přírodní alternativy

V posledních letech se stále častěji diskutuje o zdravotních rizicích spojených s konzumací tradičních energetických nápojů. Naštěstí se na trhu objevují alternativy, které kombinují přírodní ingredience s osvěžující chutí. Na rozdíl od tradičních energetických nápojů se liší svým složením a přístupem k povzbuzení organismu. Produkty neobsahují umělá sladidla, barviva ani konzervanty, a jsou založeny na přírodních ingrediencích.

Náš tip

Energy Drink Yerba Maté

Tento nápoj kombinuje tradiční jihoamerickou yerba maté s přírodními extrakty, které poskytují jemné a dlouhotrvající povzbuzení bez náhlého poklesu energie. Yerba maté je známá svým obsahem antioxidantů a schopností podporovat mentální bdělost.

Energy Drink 12 Bylin

Směs dvanácti bylin, včetně máty, meduňky a ženšenu, nabízí osvěžující chuť a přirozené povzbuzení. Tento nápoj je ideální pro ty, kteří hledají harmonii mezi chutí a účinkem bez negativních dopadů na zdraví.

Závěr

Pravidelné nebo nadměrné pití energetických nápojů s sebou nese vážná zdravotní rizika. S rostoucím povědomím o zdravotních rizicích spojených s tradičními energetickými nápoji je důležité hledat alternativy, které podporují zdravý životní styl a nabízí přírodní povzbuzení. Při výběru energetického nápoje je důležité číst etikety a vybírat produkty, které podporují nejen energii, ale i celkové zdraví.

Zdroje

• ResearchGate: Studie "Zdravotní rizika energetických nápojů" upozorňující na kombinaci kofeinu a dalších stimulantů, jako je taurin, a jejich vliv na srdeční frekvenci a krevní tlak.
• Státní zdravotní ústav (SZÚ): Informace o zdravotních rizicích spojených s konzumací energetických nápojů, zejména u dětí a dospívajících.

Chůze je nejpřirozenější a nejdostupnější forma pohybu a v posledních letech se z 10 000 kroků denně stal jakýsi zlatý standard zdravého životního stylu. Fitness náramky nás motivují a aplikace připomínají. Ale kde se vlastně tato hranice vzala, co na ni říká věda a jak ji reálně zvládnout, i když nemáte čas chodit na dlouhé procházky?

Odkud se vzalo číslo 10 000?

Číslo 10 000 má překvapivý původ, a to z marketingu, kdy bylo použito japonskou firmou při propagaci krokoměru „manpo-kei“, což doslova znamená „měřič 10 000 kroků“. Nicméně pozdější výzkumy ukázaly, že i když jde o kulaté číslo, má své opodstatnění.

Například studie publikovaná v JAMA Internal Medicine (2019) sledovala více než 16 tisíc starších žen a zjistila, že už při 4 400 krocích denně klesalo riziko úmrtí, ale maximum benefitů se projevovalo kolem 7 500 kroků. Přesto byla hranice 10 000 kroků spojena s lepším celkovým zdravím a sníženým rizikem některých chronických onemocnění.

Proč se snažit o 10 000 kroků?

Výzkumy ukazují, že pravidelná chůze napomáhá: 

• podporovat zdravou tělesnou hmotnost, 
• snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění a diabetu II. typu, 
• zlepšit kvalitu spánku, 
• zlepšit náladu a duševní zdraví díky tomu, že podporuje uvolňování endorfinů.

Jak dosáhnout 10 000 kroků denně 

1. Začněte hned ráno – už 10–15 minutová procházka po probuzení může přidat 1 000 – 2 000 kroků a navíc podpoří energii na celý den. 
2. Choďte, když telefonujete – během telefonátu můžete udělat stovky kroků, aniž byste si to uvědomili.
3. Vystupte o zastávku dřív – cesta do práce nebo z práce je ideální příležitostí přidat kroky navíc. Vystupte o zastávku dříve nebo zaparkujte auto dál od kanceláře.
4. Používejte schody
5. Přidejte chůzi po obědě nebo večeři - krátká procházka po jídle pomůže nejen s trávením, ale přidá další kroky. 
6. Dělejte pauzy v práci - každou hodinu si nastavte časovač – vstaňte, projděte se, udělejte několik kroků kolem kanceláře nebo bytu.

Náš tip: Magnesium DRINK - 3 formy hořčíku (ananasový) - Herbs Energy přispívá ke snížení křečí.

Co na to říká věda?

Podle analýzy publikované v JAMA Network Open bylo riziko předčasného úmrtí nejnižší u lidí, kteří ušli 7 000 – 9 999 kroků denně. Naopak výrazně vyšší úmrtnost byla zaznamenána u těch, kteří nachodili méně než 5 000 kroků. Navíc studie z Harvardu potvrzují, že chůze má významné přínosy i pro duševní zdraví a dlouhověkost.

Závěr

Nemusíte být vrcholový sportovec ani není nutné trávit hodiny v posilovně. Zdraví si můžete vylepšit jedním z nejpřirozenějších pohybů – chůzí. A i když 10 000 kroků není magická hranice, je to skvělý orientační cíl, který vás denně motivuje se hýbat.

Zdroje 

• Kredlow, M. A. et al. (2015). The effects of physical activity on sleep: a meta-analytic review. Journal of Behavioral Medicine. https://doi.org/10.1007/s10865-015-9617-6
• Lee, I-Min et al. (2019). Association of Step Volume and Intensity With All-Cause Mortality in Older Women. JAMA Internal Medicine. https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2019.0899
• Paluch, A. E. et al. (2021). Steps per Day and Mortality in US Adults. JAMA Network Open. https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2021.19044
• Sharma, A. et al. (2006). Effects of walking on depression in elderly: A randomized trial. Acta Psychiatrica Scandinavica.
• Tudor-Locke, C. et al. (2011). How many steps/day are enough? Sports Medicine. https://doi.org/10.2165/11590500-000000000-00000

Léto se blíží a spolu s ním i plavková sezóna. Pokud toužíte cítit se ve svém těle zdravěji, lehčeji a sebevědoměji, máme pro vás ideální řešení – 30denní výzvu, která vás krok za krokem dostane do lepší formy. Nejde o drastické diety, zázračné recepty na hubnutí ani nekonečné hodiny v posilovně, ale postupné, udržitelné a podložené kroky, které jsou vhodné pro dlouhodobý životní styl a zvládne je naprosto každý. 

Naše výzva je rozdělena do čtyř fází, které vás provedou klíčovými oblastmi zdravého životního stylu: od stravy, pohybovou aktivitu až po spánek. Každý týden se zaměříme na jednu oblast, kterou si rozebereme podrobněji.

Výzva ve 4 fázích – každý týden nový impuls

Každý týden se zaměříme na jednu konkrétní oblast, která hraje zásadní roli při udržování zdraví, hubnutí a pro celkovou pohodu. Cílem této výzvy tak není pouze rychle shodit pár kilo do plavek, ale nastartovat zdravé návyky, které s vámi zůstanou i dlouho po dovolené.

1. fáze: Jak dosáhnout 10 000 kroků denně

Chůze je nejpřirozenější a nejdostupnější forma pohybu. Podle studie publikované v The Lancet (2011) pravidelná chůze může snížit riziko předčasného úmrtí až o 20 %. Ukážeme vám jednoduché triky, jak se přirozeně hýbat víc. 

2. fáze: Konec energy drinkům – ať vás dobíjí příroda

Energy drinky obsahují vysoké dávky cukru, kofeinu, jiných stimulantů a zbytečných aditiv, které mohou zvyšovat krevní tlak, narušovat spánek nebo zhoršovat hormonální rovnováhu. Studie z American Journal of Preventive Medicine (2015) navíc spojila nadměrnou konzumaci energy drinků s nárůstem tělesné hmotnosti. V našem článku nabídneme zdravější alternativy. 

3. fáze: Viscerální tuk – nenápadný, ale nebezpečný

Viscerální tuk se ukládá hluboko v břišní dutině kolem orgánů a je spojen s vyšším rizikem vzniku zánětů či cukrovky II. typu. Na rozdíl od podkožního tuku není viscerální tuk viditelný, ale o to je nebezpečnější. Podle studie v Journal of the American College of Cardiology (2013) mají lidé s vyšším podílem viscerálního tuku větší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, i když mají jinak normální tělesnou hmotnost. V článku vysvětlíme, jak ho spolehlivě odbourat prostřednictvím stravy, pohybové aktivity a spánku. 

4. fáze: Spánek – klíč k regeneraci a štíhlé postavě

Spánek je často opomíjeným faktorem při hubnutí. Nedostatek spánku na jedné straně zvyšuje hladinu ghrelinu (hormonu hladu) a na druhé snižuje hladinu leptinu (hormon sytosti). Pokud tedy spíte méně než 6 hodin denně, vaše tělo si bude tuky ukládat „na horší časy“.

Extra tipy pro úspěšné hubnutí

• Vsaďte na bílkoviny: Každé jídlo by mělo obsahovat zdroj bílkovin (proteinů), které dokáží zasytit na delší dobu. 
• Jezte pravidelně a vyváženě: Nedržte hladovky, ale zároveň není nezbytně nutné dodržovat svačiny. Jezte podle pocitu hladu, ale zato kvalitně a tak, aby jídlo obsahovalo potřebné živiny.  Vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám. 
• Omezte jednoduché cukry: Vyhněte se sladkostem, sladkým limonádám nebo bílému pečivu, díky nimž se velmi rychle zvyšuje hladina cukru v krvi. 
• Dodržujte pitný režim: Začněte den sklenicí vody s citronem a lžičkou ostropestřce, který nejen nastartuje trávení, ale zároveň podpoří jaterní regeneraci.

• Přidejte silový trénink: Nemusí jít nutně o zvedání činek, ale například o cvičení s vlastní váhou (dřepy, kliky apod.). 
• Hýbejte se i mimo cílenou pohybovou aktivitu: dělejte domácí práce, projděte se apod., protože i „neviditelný“ pohyb se počítá.
• Nevažte se každý den: Číslo na váze není tak důležité, jako vaše energie nebo nálada. 
• Dejte tělu dostatek času: Tělo není stroj, a i malý pokrok je lepší než žádný. Nastavte si reálné cíle. 

Zdroje: 

• Britton, K. A., et al. (2013). Body fat distribution, incident cardiovascular disease, cancer, and all-cause mortality. Journal of the American College of Cardiology, 62(10), 921–925.
• Lee, I.-M., et al. (2012). Effect of physical inactivity on major non-communicable diseases worldwide: an analysis of burden of disease and life expectancy. The Lancet, 380(9838), 219–229.
• Park, S., et al. (2015). The Association Between Consumption of Sugar-Sweetened Beverages and Energy Drinks and Weight Gain in U.S. Adults. American Journal of Preventive Medicine, 49(4), 604–611.
• Spiegel, K., et al. (2004). Leptin levels are dependent on sleep duration: Relationships with sympathovagal balance, carbohydrate regulation, cortisol, and thyrotropin. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 89(11), 5762–5771.

V dnešní uspěchané době je čím dál těžší najít čas na kvalitní jídlo. Kolikrát už jste sáhli po bagetě na benzínce nebo objednali pizzu jen proto, že "prostě nebyl čas"? Přitom existuje jednoduchý způsob, jak se tomu vyhnout: krabičkování.

Co je to krabičkování?

Krabičkování (meal prepping) znamená plánování, přípravu a balení jídel na několik dní dopředu. Jde o techniku, kterou využívají sportovci nebo zaneprázdnění lidé, kteří chtějí mít kontrolu nad tím, co jedí. A navíc krabičkování šetří čas, peníze a energii. 

Krabičkovat lze cokoliv – od snídaní přes obědy až po svačinky. Krabičky můžete skladovat v lednici nebo mrazáku a mít tak neustále po ruce jídlo, které víte, že je kvalitní a odpovídá vašim chutím i cílům.

Důvody, proč začít krabičkovat

1. Máte pod kontrolou, co jíte

Výzkum publikovaný v žurnálu International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity (2017) ukázal, že lidé, kteří si plánují a připravují jídla dopředu, mají lepší stravovací návyky a nižší riziko obezity. Díky tomu přesně víte, kolik máte v jídle bílkovin, sacharidů, tuků, a hlavně – žádné skryté kalorie navíc.

2. Šetříte čas

Ačkoliv krabičkování zabere pár hodin přípravy, v následujících dnech už se jídlo jen ohřívá, tudíž odpadá nervózní vaření na poslední chvíli. 

3. Šetříte peníze

Studie Americké akademie výživy a dietetiky ukazuje, že lidé, kteří si vaří doma, utratí v průměru o 40 % méně za jídlo než ti, kdo často jedí venku.

4. Podpoříte své cíle

Chcete zhubnout, nabrat svaly, zlepšit zdraví? S předem připravenými jídly se držíte plánu mnohem jednodušeji, krabička totiž nedovolí impulsivní rozhodnutí typu "sáhnu po čokoládě".

5. Méně stresu

Když máte plán a připravené jídlo, odpadá každodenní stres. Studie v Preventive Medicine Reports (2021) ukázala, že plánování jídel pomáhá lidem snižovat úroveň každodenního stresu.

Náš tip na snížení stresu:

Jak začít?

1. Plánujte jednoduše

Nemusíte hned připravovat 7 různých jídel. Začněte se 2–3 recepty a udělejte větší množství.

2. Investujte do kvalitních krabiček

Nejde jen o vzhled – dobré nádoby zachovají chuť, zabrání protečení a vydrží i zmražení.

3. Vyberte si základní suroviny

Rýže, quinoa, těstoviny, kuřecí prsa, ryby, zelenina... Ideální je kombinovat sacharidy, bílkoviny a zeleninu.

4. Buďte kreativní

Už vás nebaví jíst rýži třetí den za sebou? Dochucujte jinými omáčkami, bylinkami, přidejte nové přílohy.

5. Nezapomeňte na svačiny

Ořechy, jogurt, hummus s mrkví – svačiny si taky připravte dopředu, ať vás později odpoledne nepřepadne chuť na sladké. 

Závěr

Krabičkování není vězení, je to svoboda mít nad svým životem větší kontrolu, být zdravější, mít víc energie a méně stresu. Krabičkování je malá změna, která vám může úplně otočit způsob, jakým se stravujete. Ať už chcete ušetřit čas, peníze, nebo se cítit lépe ve svém těle, není důvod čekat. Stačí pár krabiček, trocha plánování – a za pár dní zjistíte, že jíst zdravě nebylo nikdy jednodušší.

Zdroje

• BERTRAND, Melanie, Jessica Y. BOSSERT, Meghan W. JASPERS, Jessie-Lee D. MCISAAC a Sara F.L. KIRKPATRICK. Associations between time spent preparing and consuming meals with indicators of mental well-being among Canadian adults. Preventive Medicine Reports [online]. 2021, 23, 101431 [cit. 10. 4. 2025]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8170144/
• Ducrot, Pierre, Caroline Méjean, Vanina Aroumougame, Gabrielle Ibanez, Benjamin Allès, Sandrine Péneau, et al. "Meal planning is associated with food variety, diet quality and body weight status in a large sample of French adults." International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity 14, no. 1 (2017): 12. https://doi.org/10.1186/s12966-017-0461-7.

Jaro je období, kdy se příroda probouzí k životu, dny se prodlužují a slunce nás láká ven, ale zatímco venku všechno kvete, mnozí z nás se cítí úplně opačně. Únava, podrážděnost, nedostatek energie – jarní únava je fenomén, který každoročně potrápí řadu lidí. Dobrou zprávou ovšem je, že existují přírodní cesty, jak si s ní poradit. 

Proč přichází jarní únava?

Zimní měsíce dávají tělu zabrat – méně pohybu, méně slunce a s tím spojený nedostatek vitamínu D, těžší strava bez čerstvých živin, více stresu, a někdy i zpomalený metabolismus. Když pak na jaře přijde změna počasí a světla, tělo se potřebuje přeladit na nový rytmus, což není vždy úplně snadné.

Co pomáhá? Přírodní restart!

Dobrou zprávou je, že si můžete pomoci. Přírodní doplňky stravy dokáží tělu poskytnout přesně to, co teď potřebuje – jemné povzbuzení, detoxikaci a restart metabolismu.

• Ostropestřec s artyčokem – silná dvojka pro játra i žlučník

Jedním z nejosvědčenějších spojení pro jarní očistu je kombinace ostropestřce mariánského a artyčoku. Obě byliny jsou známé svými blahodárnými účinky na játra, žlučník a trávení. Ostropestřec mariánský obsahuje silný antioxidant silymarin, který chrání jaterní buňky, podporuje jejich regeneraci a zlepšuje detoxikační schopnosti organismu. Artyčok zase stimuluje tvorbu žluči, podporuje trávení tuků a napomáhá ke snížení hladinu cholesterolu.

Dohromady působí jako přírodní jarní úklid – nejen na fyzické, ale i energetické rovině.

• Vitamin C a hořčík – příznivě ovlivňují imunitní systém a snižují únavu.

• Ženšen nebo guarana – dodají energii, když se potřebujete nakopnout.

• B-komplex – podporuje nervový systém a pomáhá při psychickém i fyzickém vyčerpání.

 5 tipů, jak se zbavit jarní únavy přirozeně:

1. Začněte den vlažnou vodou s citronem – jemně nastartuje trávení.
2. Doplňte ostropestřec s artyčokem.
3. Hýbejte se každý den – stačí svižná chůze 30 minut.
4. Jezte sezónně a odlehčeně – saláty, ředkvičky, klíčky.
5. Dostatečně spěte – tělo regeneruje hlavně v noci.

Závěr

Jarní únava není jen mýtus, ale rozhodně není nutné ji jen přetrpět. Využijte sílu přírody, dopřejte tělu jemnou očistu a podpořte svůj organismus tím nejlepším, co nabízí tradiční bylinná medicína. S ostropestřcem a artyčokem můžete tělu dodat přesně ten restart, který na jaře tolik potřebuje.

Zdroje

• Federico, A., et al. (2017). Silymarin in liver diseases: a review of the literature. PubMed. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28705125/
• Lamiable, D., et al. (2015). Artichoke leaf extract: pharmacological and clinical profile. PubMed. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26090743/
• Gebhardt, R. (2002). Multiple inhibitory effects of cynarin on cholesterol biosynthesis in hepatocytes. PubMed. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11955656/